|
|
Projevy emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Název práce: Projevy emocí ve tváři Autor: Bc. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Práce se zabývá projevy emocí ve tváři, předkládá krátký úvod do problematiky emocí jakožto jedné z kognitivních funkcí, v rámci kterého vymezuje tento termín, klasifikuje emoce a jejich patologie a stručně shrnuje různé teorie emocí. Větší prostor teoretické části je věnován základním emocím a jejich projevům ve tváři, stejně jako schopnosti je rozpoznávat a napodobovat. Teoretická část je uzavřena tématikou emoční inteligence jako jednotícího prvku, který vyzdvihuje důležitost této problematiky. Empirická část je zaměřena na zkoumání především dvou schopností spojených s projevy emocí ve tváři, konkrétně jejich rozpoznáváním a nápodobou, dále pak souvislostí těchto schopností s dalšími znaky jako je pohlaví, vzdělání či sebeodhady. Hlavním zjištěním a výsledkem této práce je, že mezi oběma schopnostmi existuje statisticky významná souvislost (ρ=0,35; α=0,05). Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve tváři, rozpoznávání emocí, nápodoba emocí, emoční inteligence, poruchy emocí
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Sexuální znechucení v evoluční perspektivě
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kuncová, Lucie (oponent)
Disgust je jednou ze základních lidských emocí vyjadřujících pocit znechucení, jejímž účelem je chránit jedince před situacemi, které by ho mohly potenciálně poškodit, a to jak zdravotně, tak společensky. Disgust může být také jedním z aspektů týkajících se vzniku mnohých psychických poruch. Jednou z domén disgustu je sexuální disgust, který jedinci umožňuje výběr správného sexuálního partnera a slouží k distancování se od jedinců vykazujících nevhodné sexuální chování. Na míru pociťování sexuálního disgustu má vliv celá řada individuálních faktorů, jako např. politická orientace, náboženské vyznání, kultura a společenské normy, osobnostní rozdíly, preferovaná rozmnožovací strategie a pohlaví. U žen pozorujeme ve srovnání s muži průměrně vyšší míru sexuálního disgustu, což souvisí s jejich odlišným sexuálním i společenským životem. Disgust hraje také důležitou roli v předsudcích vůči homosexuálům. Klíčová slova: sexuální disgust, rozmnožovací strategie, homosexualita, základní emoce, adaptivní chování
|
|
|
Projevy emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Název práce: Projevy emocí ve tváři Autor: Bc. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Práce se zabývá projevy emocí ve tváři, předkládá krátký úvod do problematiky emocí jakožto jedné z kognitivních funkcí, v rámci kterého vymezuje tento termín, klasifikuje emoce a jejich patologie a stručně shrnuje různé teorie emocí. Větší prostor teoretické části je věnován základním emocím a jejich projevům ve tváři, stejně jako schopnosti je rozpoznávat a napodobovat. Teoretická část je uzavřena tématikou emoční inteligence jako jednotícího prvku, který vyzdvihuje důležitost této problematiky. Empirická část je zaměřena na zkoumání především dvou schopností spojených s projevy emocí ve tváři, konkrétně jejich rozpoznáváním a nápodobou, dále pak souvislostí těchto schopností s dalšími znaky jako je pohlaví, vzdělání či sebeodhady. Hlavním zjištěním a výsledkem této práce je, že mezi oběma schopnostmi existuje statisticky významná souvislost (ρ=0,35; α=0,05). Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve tváři, rozpoznávání emocí, nápodoba emocí, emoční inteligence, poruchy emocí
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Identifikace emočního výrazu podle fotografií a podle krátkých videozáznamů
Jiřištová, Kamila ; Šípek, Jiří (oponent) ; Slaměník, Ivan (oponent)
a klíčová slova Tato rigorózní práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, sociální funkcí emocí, charakteristikou výrazu jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním. V části empirické se zabývám výzkumem identifikace emocí podle fotografií a krátkých filmových ukázek. Cílem této rigorózní práce je prokázat důležitost znalosti kontextu situace pro rozpoznání některých emocí. Ve výzkumu jsem se zaměřila na šest základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost a znechucení/pohrdání). Závěry výzkumu mé předpoklady potvrdily jen částečně: u některých emocí kontext situace usnadňuje jejich identifikaci, u některých ale naopak identifikaci výrazně znesnadňuje (některé emoční výrazy nebyly v kontextu situace vůbec rozpoznány). Klíčová slova: Emoce, základní emoce, identifikace emocí, výraz emocí v obličeji, kontext
|
|
|
Identifikace emočního výrazu podle fotografií a podle krátkých videozáznamů
Jiřištová, Kamila ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, charakteristikou výrazu jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním. V části empirické se zabývám výzkumem identifikace emocí podle fotografií a krátkých filmových ukázek. Cílem této diplomové práce je prokázat důležitost znalosti kontextu situace při rozpoznání některých emocí. Ve výzkumu jsem se zaměřila na šest základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost a znechucení/pohrdání). Závěry výzkumu mé předpoklady potvrdily jen částečně: u některých emocí kontext situace usnadňuje jejich identifikaci, u některých ale naopak identifikaci výrazně znesnadňuje (některé emoční výrazy nebyly v kontextu situace vůbec rozpoznány). Klíčová slova: Emoce, základní emoce, identifikace emocí, výraz emocí v obličeji, kontext
|
|
|
Mimika a její role v komunikaci mezi učitelem a dítětem v prostředí mateřské školy
BURDOVÁ, Hana
Bakalářská práce řeší problematiku mimiky a její role v komunikaci mezi učitelem a dítětem v prostředí mateřské školy. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti komunikace a shrnuty specifické rysy neverbální komunikace se zaměřením na mimiku. Kvantitativní výzkumy, realizované v praktické části, přináší data, jež byla získána metodami dotazníkovou a testovací.
|
|
|
Emoce a umělá inteligence
Hančar, Michal ; Sedláček, Lukáš (vedoucí práce) ; Pstružina, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá emočními procesy biologických organismů a jejich aplikací v rámci oboru umělé inteligence. První kapitola pojednává o vývoji emocí a jejich vztahu s dalšími kognitivními schopnostmi lidí jako je učení, paměť, či motivací. Druhá kapitola je zaměřena na popis již existujících umělých systémů pracujících s emocemi a porovnává jejich efektivitu oproti lidem. Poslední kapitola je věnována vytvoření teoretického základu pro systém analyzující a ovlivňující emocionální rozpoložení uživatele. Cílem práce je pojednání o využití emocí v rámci systémů umělé inteligence.
|
host ::
RSS.